Září… a najednou jsou Vánoce, aneb jak nestíhám psát
Tak jsem začala psát článek o tom, že má Jasmínka 19 měsíců, najednou už má rok a třičtvrtě a Jenůfka čtvrt roku. A takhle mi prostě ten život plyne. Můj život Nějak mě to předvánočnění semlelo… ale v pozitivním duchu. Ani jsem si to nijak nemusela předepisovat a prostě jsem se hodila celkově do klidu. Dárky jsem naobjednala v říjnu a během listopadu je všechny vyzvedla. Drobná nevýhoda je potom v tom, že máte ještě spoustu času kupovat další a další. Takže už tak nějak jedu druhý kolo :D. Napečeno už mám dávno, takže i úspěšně sežráno, tudíž ještě tento týden přidám jeden plech slepovanýho (lineckého), které u nás frčí nejvíc. A taky dozdobím ty perníčky, které mezitím Jasmínka úspěšně likviduje i bez polevy. Úklid probíhá tak nějak pořád a nikdy, známe to s dětma. Uklidíš a vlastně začínáš znova. Takže tohle moc nedramatizuju, do Vánoc uklidím zhruba ještě 52x a stejně to bude stát za prd. Taky furt peru. Furt. A když si řeknu, že jeee peckaaaaa, včera jsem konečně neprala dvě pračky, tak se jedno dítě posere – to se nedá říct absolutně nijak jinak a už vůbec ne roztomile – tak, že máš cca 10 kousků na […]