Tenhle článek mi fakt trval, přitom je úplně banální, je tak banální, že jsem nevěděla, odkud začít.
Jídlo
Hezky od začátku. Přikrmovat jsme Jasmi začli od 5 měsíců. Hrozně jsem si tehdy pochvalovala, jak to jde jak po másle. Chutnalo jí všechno. Jenže ve fázi „pár lžiček toho a pár něčeho jiného za den“ se pak zasekla na strašně dlouhou dobu. Kojení už moc nevyhledávala, měly jsme za sebou několik bojkotů, flašku absolutně nechápala, takže nezbývalo, než to přežít.
S Bártem nás tudíž ani moc nepřekvapilo, že v 10 měsících měla o pár gramů míň než na kontrole v 6. Jenže to byla taková blbá fáze, to její jídýlko jí nějak nechutnalo, do toho zuby, nemoci… no kruh. Já jsem se tehdy úplně vyprdla na vaření, nebavilo mě, že to nejedla, byla to ztráta času. Přišlo mi, že jí to ani nechutná. Doktor nám tehdy řekl, ať z toho neděláme vědu a dáme jí chleba s Lučinou. Jenže. V tom byl velkej problém. Jasmi si nedokázala poradit s jakýmkoliv kouskem čehokoliv. Jakmile jí uvízl v puse drobek něčeho, začala se okamžitě dusit/dávit. A chleba byl vůbec nejhorší, i když jí chutnal, přilepil se jí na patro a konec.
Samozřejmě nás to – jako každé rodiče – v tu chvíli trápilo, ale řekli jsme si, že z toho nebudeme dělat vědu a že tomu dáme čas a budeme spíš budovat k jídlu pozitivní vztah. než to nějak nutit. Bárt byl trpělivější, vždycky nabízel několik variant, já jsem na tohle tajtrlíkování neměla během běžného denního fungování čas ani chuť, a tak jsem prostě dala na výběr 2, max 3 věci, zkusila párkrát udělat nějaký letadýlka a když nic, tak nic.
Jakmile se v lednu trochu vzpamatovala z druhé nemoci, nastal v půlce ledna strašnej obrat. Začalo jí z ničeho nic chutnat. Začala najednou ze dne na den chápat i kousky. Povyrostly jí zoubky a strašně rychle zjistila, na co jsou.
Začala hezky baštit její jídylka, ale zejména taky ta naše. Rozhodla jsem se, že budu vařit bez soli, pepře, dochutím pak jen část pro nás a pro Jasmi to nechám tak. A ono to začalo fungovat. Jasmínka nejradši jí z našeho talíře, pokud má něco svého, tak musíme aspoň ochutnat, že je to její taky mooc dobré. Největší láska je aktuálne chleba!
Když máme vajíčka, dostane vajíčko, stejně tak se podělíme o avokádo, mango, maliny, rýži, těstoviny, brambory, maso, lučinu, sýr atd. Jasně, že občas se tam nějaká kulička soli nebo cukru zatoulá, ale už jí bude rok a pokud se to nepřehání….Nás celkem baví to, že jí chutná.
Pití
V oblasti pití je to ale pořád celkem tragédie. Máme doma snad všechny lahvičky, flaštičky, hrnečky, pítka, cucátka a sosátka. A nic. Nebo teda skoro nic. Jasmínka nechápe, jakmile má sát. Nechápe ani že má cucat z brčka. Musí jí to buďto téct samo, což je ale dost nepraktický, protože nechce, abychom jí to drželi, chce si to držet sama a cejbrá to pak úplně všude, jenom ne do pusy. Když se to do pusy dostane, tak se z toho hnedka zakucká, protože tam toho nalije moc. Takže buďto ji musíme přesvědčit, aby si to nechala dávkovat od nás, nebo využíváme pítka od DM, které teče jen, když ho zkousne zubama. Je to bezpečné a pohodlné na cesty, do kočáru, na ven, do postele, kdekoliv.
Ale má to tak několik ale, nevypije z toho moc, je to spíš taková zábava. Musí tam toho být celkem dost, minimálně 120 ml, aby si to dokázala nahnout sama a pít z toho. Jak je toho málo, musí zaklonit hodně hlavu, aby to logicky nateklo, jenže to nechápe. Ale tím, že toho tolik nevypije, tak jsou celkem dost velké zbytky.
Co funguje 100 %, je lžičkou. To praktikujeme asi nejvíc, protože toho nejvíc vypije, je to taková jistota. Ale zase nedá se to vzít prostě do postýlky a říct jí… tady máš mlíčko a sosej.
Možná to až moc řeším, nebo možná jsem jediná, kdo tohle řeší. Přijde mi, že všechny děti z lahviček nebo pítek pijí úplně normálně, ale Jasmínka prostě ne. Říkám si, že stejně jako s tím jídlem to přišlo ze dne na den, přijde i to pití. A jakmile to přijde, tak ji odstavím. Jenže ono to pořád nějak nejde :D. A spoustu lidí mi říká, že se prostě bude muset naučit, když ji odstavím, ale já pořád nevím. Nechci ji nějak týrat žízní a ona je fakt schopná vypít 20 ml za den a my si tady u toho poskakujeme, jakej je to mega rekord. Mlíko už má jen před spaním a v noci, ale do pár týdnů bych tohle měla ráda vyřešené. Můj hlavní argument, že bude mít imunitu, stejně tak nějak dost krachuje, když už byla od začátku roku 3x nemocná. Takže moc není důvod to takhle držet, už mi akorát ukusuje celá prsa a já celkem dost trpím.
Tak uvidíme. Pokud máte nějaká zaručená pítka nebo nějaké metody, jak dítě naučit pít, dejte mi prosím vědět :).
Ahojte! U nás se pije od 6měsíce ze skleničky. Běžně se zakuckávala a polívala,ale teď vypije na ex panák Po každým jídle. Za Týden má rok 😉
Tak zkuste 😉 a dejte vědět