Tak je to tady. První příkrm. Pořád o tom vím úplný prd. Přijde mi to jak jedno velký sci-fi. K tomu nepomáhá ani fakt, že se názory na tohle mění v podstatě co rok a že i každej pediatr vám řekne něco jiného.
Ani jsem si o tom nestihla moc nic počíst, protože přece se Jasmínka “teprve narodila a na nějaký příkrm je času dost”. Poslední měsíc už jsem to začala pouštět do svého prostoru, s tím, že to existuje a že si koupím knihu a do toho jejího půlrok to nastuduju…
Jenže najednou je tohle nočně-bezproblémový dítko v průměru 9x za noc vzhůru a chce pít/jíst, nemluvě o tom, že přes den kojím skoro po hodině – svádím to na teplo. Tak mi intuice říká – zkus ten příkrm. A když mi to říká intuice, tak já na ni dám. Takže jsem dnes vytáhla první mrkev. Ono to asi tak rychle od buzení nepomůže a třeba se vůbec nebudí kvůli tomu – třeba kvůli vedru (to aktuálně může za všechny problémy v ČR), zubům (to už říkáme od šestinedělí), kvůli tomu, že má hodně podnětů (no to má), jen tak (nejpravděpodobnější možnost).
Co o příkrmech vím
Asi na tom budete líp než já se znalostma, ale co vím, to napíšu níže.
Jak začít
Začíná se – prý – jednou lžičkou v době obědového kojení/mlíka. Pak se klasicky dokojí. Postupně se množství přidává. Já jsem dala tak dvě tři malinkaté lžičky. Stejně je to něco nového v puse, dítě půlku vyplivne ven, rozmatle po bryndáku – když dobře, po sedátku – když hůř.
První je zelenina. Ideálně mrkev, pak přidat brambor, zkusit dýni, hrášek, batáty. Většinou něco z toho dítě nesnáší, něco sedne dobře. Pak jsou různé kombinace. Druhé na řadu přichází maso. Třetí je ovoce – proč? Aby si darebáčci nezvykli na sladší příjemnější chuť a potom zeleninu a maso odmítali. Jednotlivé chutě by se měly testovat tak 2-3 dny.
Kupovat nebo vařit
Jestli kupovat nebo vařit je teda problém na úrovni Izraelsko-palestinském konfliktu. Jedny říkají jedině vařit, druhé jedině kupovat.
Argumenty proč kupovat?
- Jídlo je testováno na všechny toxiny, plísně a nebezpečné látky. Z kupované zeleniny to nezjistím.
- Je to praktické a rychlé.
Argumenty proč vařit?
- Protože skleničce nevěřím a věřím víc tomu, co si uvařím.
- Je to levnější.
Já to nevidím až tak dramaticky. Občas uvařím, občas koupím. Na cesty skleničky, když budu doma vytáhnu vlastní. Skleničky celkem lezou do peněz. Uvidím, co jí bude víc chutnat. Některé děti domácí vařené vůbec nechtějí. Sklenička se většinou najde taková, která zachutná. Až toho sní víc, tak se mi asi bude i víc chtít vařit. Teď když je to takové pidi množství, tak se s tím nemám nějak chuť šudlit. Další aspekt je ten, že pokud bych měla nějakou domácí zeleninu/ovoce, tak asi moc neváhám, ale nic takového nemám.
Bacha na zacpání
Důvod, proč se začíná po tak pidi množství je zaprvé alergie a zadruhé zacpání. Míma na tuhou stravu nejsou zvyklá, takže opatrně. Nemá se taky prý moc kombinovat maso, rýže, banán – nacpat to během jednoho dne by mohlo udělat problém. Naopak jablíčko dělá prdy a průjmíky, takže s tím taky opatrně.
Kaše
Tady teda zatím jasno nemám. Někdo říká kaše na noc super. Někdo říká zase že až později, někdo říká, že u kojení vůbec. Já nevím. Zatím to odkládám, něco o tom počtu a poptávce se, ale s tím nočním hladem by to mohlo pomoct…
Sečteno podtrženo
Knížku koupím a trošku ještě počtu, každopádně intuice a zkoušení. Plus teda nezapomínat pitný režim, přidat klidně trošku čajíku.
