Poslední tři týdny – možná i krapet déle – se to u nás nese v duchu spánkových experimentů. Už jsem několikrát psala… no psala, trošku si spíš fňukala… že Jasmínka v noci nechce spát a že si chce třeba 2 hodiny hrát, nebo že se chce nekonečněkrát kojit, i když přes den do ní nemůžu nacpat mlíko skoro už ani jednou.
Když se to noční vstávání opakovalo už několikátou noc po sobě, řekla jsem tehdy Jasmínce, že se mi z ní chce plakat a odešly jsme klasicky spolu do vedlejšího pokoje, kde jsem opravdu pofňukávala celé dvě hodiny. Ono se to vyčerpání totiž nastřádá. Bartovi jsem říkala, že kdybych mohla, tak podám Jasmínce výpověď a že jsem jako matka naprosto vyhořelá. Ale to bylo samozřejmě k ničemu :D. Začala jsem raději přemýšlet co a jak změním.
Hrát/nehrát
Někdo mi říkal.. „Tak si s ní v noci nehrajte“… ale to prostě nejde, ona spát nechce, buďto brečí a nebo nás píchá do očí, kouše do nosu, pokřikuje, mele bababababa, leze všude možně. Budí nás oba a v posteli ji nejde udržet. Samotnou ji v pokoji hrát nenechám, takže to udělám tak, že nechám B. spát – přece jenom vstává do práce – a sama s ní jdu vedle. Nijak ji nestimuluju, pokud možno na ni ani nemluvím, nehraju si s ní, ale hlídám ji a ležím u ní, jakmile vidím první náznakm šudlení očí – cca 1,5-2 hodiny, jdeme vedle do postele. Pokud je to o víkendu, tak pak se zase vyměníme ráno, že B. si hraje ráno a já ještě hodinku dospím.
Vyřvat
To mi pořád spousta lidí opakuje a je možné, že za pár měsíců u toho skončíme, ale zatím na to nemám srdce – ani kvůli Jasmíně ani kvůli našim sousedům. To bychom se fakt museli odstěhovat na 3 dny pryč.
Pozorování
Začala jsem prvně tak, že jsem si psala, kdy a jak spí přes den a jaký to má vliv na spánek přes noc. Nijak jsem ten spánek přes den neregulovala, jenom jsem ho pozorovala a zapsala si, co a jak. Celkem mě překvapilo, že to v podstatě žádnou roli nehrálo – v kolik, kolik, kdy a jak. Nachvilku jsem tím pádem pokusy vzdala – je pravda, že proběhlo pár pohodovějších nocí a vylezl zub, takže jsem se nechala falešně uchlácholit. Pár dnů na to jsme ale byli tam, kde jsme byli předtím. Takže jsem se do toho pustila znovu a začala spánek regulovat.
Regulace
Vždycky jsem měla takový pocit, že budit dítě je hřích a že až bude Jasmi chtít, tak si spánky přes den nějak upraví sama. Chyba lávky. Byl to totiž začarovaný kruh. Nespala v noci, přes den najednou strašná potřeba to dohnat, takže dopoledne klidně ještě spala přes 2 hodiny, jako když byla úplně malé škvrně. A pak třeba ještě jednou hodinu a pak třeba 30 nebo 45 minut. Ale noc zase peklo, i uspávání peklo. Střídaly se dny, kdy jsme uspávali do půl 11, dny kdy šla spát relativně normálně – třeba v 9, ale ve 2 už byla zase vzhůru na 2 hodinky a dny, kdy šla spát pozdě a vstala v 6.
Jak na to
Ze začátku jsem to udělala tak, že jsem dopoledne budila po hodině spánku. Na další dva spánky jsem taky vyřadila hodinku, nicméně tady většinou to maximum ani nenaplnila a vzbudila se sama dřív. Postupem času se to začíná stabilizovat tak, že se cca po 30-45 minutách budí zase sama. Je ale nutné tomu opravdu dát řád a jakmile se to jednou někde trošku rozkopne, je z toho menší či větší problém.
Zatím potřebuje spát 3x. Jednou dopoledne kolem 10, podruhé kolem 2 potřetí kolem 5. Občas se stane, že jde poprvé až v 11, podruhé až ve 4 a ten třetí spánek se tam nechce vejít. Nicméně dát ji spát dřív je opravdu uvázání smyčky kolem krku, která se utáhne kolem 2. hodiny – dvouhodinovým hraním, případně se utáhne až v půl 5. Lepší je ji dát spát klidně ještě v půl 7 na 20, 30 minut s tím, že sice ano, jde spát v 10, klidně i později, ale to mi extra nevadí, vydrží spát celou noc a vstane i o něco později, což mi nevadí už vůbec.
Občas se to člověku i hodí, aby spala dýl – jede se autem někam, člověk nakupuje na Vánoce, je na trzích s kamarádkama… ale ne! Jsem fakt tvrdá, semtam slyším, že jsem praštěná, ale ti co to říkají s ní potom nemusí být ty dvě hodiny vzhůru 🙁 :), takže já si za tím stojím.
Je jasné, že se to pořád mění. Tam se něco protáhne, tam zase zkrátí, tam ji něco vzbudí už po 20 minutách atd atd. Je také možné, že zachvilku bude potřebovat už jen 2 spánky a že to bude zase vyžadovat nějaké intervence. Uvidíme. Zatím ťukám na dřevo, že to relativně dobře funguje, respektive je to mnohem lepší. Tak hezký konec adventu a dobrou noc všem 🙂
