7. měsíc mi přišel hodně ve znamení hledání spokojenosti v oblasti spánku, jídla a kojení. Taky ve znamení přetáčení a počátků plazení.
Režim
Jaký má teď Jasmi režim?
- Budíček 6:00-7:00
- Snídaně – 8:30 – ovocná přesnídavka, nebo mix ovoce a kaše
- Kojení – 9:00 než vyrážíme ven – pokud pila hodně v noci, tak moc nechce, pokud nepila moc, tak si dá víc
- Spánek 9:30-10:00/10:30/11:00 – odvíjí se od nočního spánku a ranního vstávání
- Oběd – 11:30 – zelenina/zelenina s masem
- Kojení – 12:00 – to je spíš takové malé cuc na žízeň
- Spánek 13:00-13:30
- Kojení – 14:30
- Spánek 16:00-16:30
- Svačinka – 17:30 – zelenina/ovoce
- Kojení – jen občas
- Koupání – 19:30
- Večeře – 20:00 – mléčná/nemléčná kaše
- Kojení – 20:30
- Spánek 21:00
- Kojení
- Kojení
- Kojení
- ….:D
Co z toho plyne? Asi nic tak zajímavého. Náš den se odvíjí od nočního spánku, a to včetně nálady a sil nás obou :D. Samozřejmě to není na minuty, ani to není pokaždé úplně stejné, toto je jen nějaký takový přibližný a nejvíce pravděpodobný scénář.
Jídlo – spánek – kojení
Je to spojená nádoba.
Jasmínka už jí celkem velké porce, když říkám celkem velké, tak tím myslím na množství zhruba jednu tu menší skleničku na jednu porci jídla. To se mi zdá docela dost. Tak týden zpět jsem to příliš neřešila, dávala jsem jí tolik, kolik se mi zdálo pro takové škvrně podle oka vhodné. Ale pořád jsme strašně bojovaly s nocí. Noční buzení X-krát a velkej hlad, pokaždé. Tak jsem jí tak nějak začala nabízet ještě i svačinku a pokaždé si s chutí dá. Plus mám různé rýžové chlebíčky, kukuřičné křupky, kůrky od chleba a i to jí dávám v mezičase, když je protivná.
Ťuk ťuk, zase je to buzení lepší – včera 1x, dnes 3x… zlatý. Asi to bude hladovec po mně. Pokud se v noci dobře vyspí, tak je výrazně veselejší den u nás obou.
Už se ke mně dostala i Estevillova metoda vyřvání. Stále na tuhle věc nemám názor. Vím, že má spoustu odpůrců i příznivců. To je tak vše.
Když nechce jíst
Hrozně často se mě někdo ptá, co má dělat s malou/malým, která/který nechce příkrmy. A já moc nevím, co odpovědět. Jasmi tenhle problém moc nemá. Ona je fakt jedlík. Občas se stane, že nechce a důvody jsem zatím identifikovala takové:
- Není vykakaná – musí být alespoň 1-2x denně, pokud ne, tak se jí do jídla nechce, jakmile se ale vykaká, tak chce hned jíst. Kakání u nás je ale velká věc. Dlouhé soustředění, dlouhý proces, dlouhý rituál, při kterém musí být úplný klid. Někdy se o tom rozepíšu víc.
- Dávám ve špatnou dobu – je ještě/už ospalá, od předchozího jídla/kojení neuběhlo tolik času.
- Prvně mlíko/prvně jídlo – občas má tak nějak víc žízeň, takže si chce dát prvně mlíko a potom až jídlo, ale většinou naopak. Některé děti lépe snášejí mít nejdříve mléko.
- Nechutná jí nová věc – to se prostě stane, nová nevyzkoušená potravina – když ji tímhle naštvu, tak většinou už nepomáhá nic (občas pomůže čistá mrkev nebo čistá kaše) a jídlo odložíme třeba za půl hodinky. Potom jí dám surovinu jinou a tuhle zkouším po troškách zamíchat s jinými.
- Moc teplé – pokud je to moc studené, tak jí to nevadí, když je to moc teplé, tak jí to štve
Nic moc víc bohužel neporadím, nic víc ozkoušené nemám. Jsou na to různé metody a rady. Pokud nechce, nenutila bych a nechala bych na mlíku – pokud OK přibírá, mimčo si řekne, kdy chce zkusit něco nového.
O kojení
S kojením byl/je trochu problém. Nebo problém… problém to byl ve chvíli, kdy málo jedla nebo ještě skoro nejedla. Teď už to takový problém není… ale hezky postupně.
O prvním bojkotu jsem psala koncem července, to bylo zrovna kolem mých narozenin a bylo to celkem naprd. Trvalo to přes 14 dní a pak to naštěstí přešlo. Jak jsem tehdy psala, nejvíc mi pomohlo, že jsem začala kojit vleže. Jenže! Já i Mínka jsme si na to hodně navykly. Ale Mína až moc.
Projevy
Jediný projev byl na začátku ten, že Jasmínka začala odmítat kojení jinak než vleže. Všechny ostatní polohy a zejména ta nejdůležitější – tedy na klíně – přestaly fungovat. Mína se začala prohýbat jak luk, nebylo možné ji dát prso do pusy, když se chytla, tak se za tři cucnutí zase pustila. Bylo to strašně nepříjemné, protože J. to štvalo a tudíž se hrozně vztekala, měla hlad/žízeň, ale nechtěla se takto nakojit, pouštěla se prsa, proklouzávala mezi kolenama, já prso venku. Vždycky ji to vyzuřilo tak, že bylo lepší ji vlastně venku – tam kde si nemůžu na pohodu lehnout – nekojit vůbec. Vydržela klidně 4 hodiny, což bylo do té doby úplně nemyslitelné.
Jenže teď – jak se začala přetáčet a plazolézt, tak už je problém i při ležení. Chvilku pije, pak ji něco rozptýlí překulí se a jde to sledovat. Na klíně to nejde vlastně vůbec. To ji rozptyluje všechno. Nesmí nikdo mluvit, nesmím mít v ruce cokoliv, nesmí se ozvat žádný zvyk, vlastně musí být kolem vakuum. Ale běda, jak se někde objeví stín, nebo světlo, nebo se pohne list. To si chce hned sednout a odlézt pryč.
Naštěstí už jí tolik (s pitím je trochu problém), že vlastně už se přes den tolik kojit nechce a když jo, tak to má tak na žízeň, rychle si cucne a dobrý. Když jsme doma, lehneme si do postele a já se snažím nic nedělat. Při večerním usínání je taková „nezastavitelná“, takže je kojení na etapy – s přikulováním a odkulováním. Kojit zatím chci, takže se snažím. Snad se to nebude nějak stupňovat.
