Tak už s námi nějaký týden jezdí. Opravdová zatěžkávací zkouška ho teprve čeká, ale i tak – zabydlel se u nás Oslík zatím ve verzi MONO a je to fakt sympoš.
Obecně dvojkočáry
Je to trochu věda asi, někdo neřeší, jiný řeší, někdo kupuje až dle situace. Jasmi začala chodit před 3 týdny ani ne, takže to rozmyšlení bylo o to jednodušší. Chodit by nechodila, na skejtíku by nevydržela, respektive by utíkala všude jinde, v kočáru i usíná atd.
Dvojkočáry jsou různé. Sedátka vedle sebe, za sebou, nad sebou. Asi spis záleží na možnostech – cenových, kapacitních, rozměrovch. I na možnostech vás a vašich děti. My jsme měli celkem rychle jasno.
O Bugaboo Donkey
Donkey je kočárek, který se dá upravit na verze:
TWIN – dvojkočár – dvě hluboké korby, dvě sportovní
DUO – sourozenecký kočár – jedna hluboká, jedna sportovní
MONO – jedno dítě a takový nákupní košík
Ve verzi MONO – to máme do narození malé teď my – vozím jednu sportovní korbu a nákupní košík vedle. V této verzi je o něco širší než běžný kočár, ale vejde se nám všude. Dost často se mě někdo ptá – a místo tohohle se ti vejde ještě dítě? Tak ne, nevejde, musí se podvozek roztáhnout o délku ještě cca jednoho toho košíku. Nicméně já se s ním dostanu pohodlně všude. Dveře, výtah není problém.
Jasně není to prostě malý lehký drobítek na “šupšup” zaběhnutí vedle do krámu, ale to od něj asi nikdo nečeká.
Pozitiva a negativa
Má v podstatě samá pozitiva, je určitě jeden z nej v oblasti sourozeneckých a dvojkočárů. (On zas nějaký velký výběr není, v podstatě z větších značek je Bugaboo a Thule). To co má mínus jsou spíš věci, na které si člověk musí zvyknout po nějakém jiném kočáru a taky obecně minusy, které k dvojkočárům asi tak nějak patří.
Skládá se jednoduše, intuitivně, nezabere v autě moc místa. Ale je teda opravdu těžký. Pro mě, která autem jezdí téměř každý den to bude po narození malé dost dobrá posilka. Teď ho ale na cesty nevyužívám, jezdím s ním jen na prochajdy kolem domu a do auta balím ten náš dovolenkový – raději.
Při jízdě má člověk pocit relativně lehkého kočáru, i když pokud už v něm vozítek dva statné hošíky, pak jste trošku v jiné situaci :D.
U čeho trochu naříkám je stříška. Jsou božsky barevné a dají se různě kombinovat, ale nemají to okýnko, kterým jsem zvyklá kontrolovat, jestli už Jasmi spí. Ale vím, že je to jen zvyk.
Stejně tak rukojeť se u Cybexu vytahovala jednou rukou, hrozně jednoduše, tady potřebujete určitě dvě. Madlo na korbě se nedá odepnout moc snadno, není na kloub a taky potřebujete dvě ruce na vyjmutí a vložení. Což třeba když držíte dítě v nárůčí a chcete ho prostě jen posadit do kočáru a ejhle… zapomněli jste vyndat madlo. Takže položit dítě na zem, vyndat oběma rukama madlo, vzít dítě, který už mezitím samozřejmě nečeká u kočáru, až madlo vyndáte, to madlo, který nemáte kam rychle odložit. EEEEHHHH. Já vím, zase jen zvyk.
Co musím vychválit oproti Cybexu je brzda. U Cybexu byla strašně hlasitá a když jste chtěli odbrzdit, museli jste nejdřív udělat takovej pohyb tam zpět s kolečkama.
Bugaboo oproti Cybexu má tu konstrukci tzv. přebalovací, což znamená, že na stejný rám oblečete buďto hlubokou korbu nebo sporťák. To v praxi znamená, že sporťák je toho L-kového tvaru, dítě v něm nevyrovnáte do úplného lehu. Některé děti si na to nezvyknou, vadí jim to, Jasmi je to fuk. Co jí trošku vadí – taky spíš nezvyk – jsou polohy sporťáku. Bugaboo má jednu takovou hodně sedící, jakože hodně hodně sedící, kdy tak trochu přepadává dopředu a pak jsou další dvě ležící a ty už jsou takové zas moc, že když jí tak dám, tak se přitahuje do sedu. Cybex měl těch poloh víc a v té s úplně rovnými zády jsem ji vlastně nikdy nevozila, vždycky takový pohodlný polosed, takže teď není zvyklá.
Je asi zbytečné zmiňovat, že spodní košík je božsky velký a že je v něm přihrádka na pláštěnku a že Bugaboo je pro maminky ladičky boží v tom, že můžete mít takovou letní stříšku a jinou na podzim a zimu a že je to prostě TOP kvalita
Jsem zvědavá, jak se bude jezdit s oběma treperendama a už se na to strrašně těšíme :))).
