Tak se mě teď docela ptáte, co Jasmínka, jestli už se vyměnila nazpátek a případně jak to probíhalo. Takže úvodem – Mínínek náš už je zpátky a o průběhu jsem se rozhodla napsat článek.
Tohle její nespací protivný divno-období trvalo cca 14 dní. Zuby nevyrostly, nemoc z toho nebyla… možná to bylo tím vedrem, nebo prostě jen tak. Spoustu lidí mi radilo spoustu věcí, které ale byly k ničemu. Máma vám řekne to, tchýně tohle, kamarádka zase něco jiného. A víte co? Já si stejně všechno dělala po svém. Takže si prosím z tohoto článku odneste doporučení „Dělejte to tak, jak to cítíte, protože vy to víte nejlíp“.
1. Přizpůsobte se mimču
Přizpůsobte se tomu, co potřebuje, co chce, co se mu líbí. Chce spinkat jenom v nosítku? Noste ho a netrapte se tím, že si na to nějak navykne a už nebude chtít spát jinak a jinde. Nebo naopak kontakt nechce? Dejte mu prostor. Vážně je to jen období, i když budete mít občas pocit, že asi neskončí.
Já jsem zkoušela malou drndat v kočárku po okolí dlouhé hodiny a nic. Pomrčovala, mrčela, brečela, řvala. Pak třeba utichla, ale zase to brzo začalo znovu. Spánek se v kočáru nekonal. A na spánek jsem byla zralá akorát tak já. Jakmile jsem ji šupla do nosítka, buďto brečela a věděla jsem, že tam být nechce a chce se jen chovat a koukat na okolí, nebo usla ještě než jsem ji stihla uvázat a bylo po problému.
2. Zkoušejte
Já to říkám pořád. Mateřství je o zkoušení. Takže zkoušejte. Já jsem třeba malou přehodila do sportovního kočárku. Ten náš Cybex se totiž dá vyrovnat úplně do lehu, takže nou problem, i když zatím nesedí. Ano, děkuji všem maminkám, které mě potkaly a upozornily mě na to, že tak malé dítě ještě do sporťáku nepatří. Ráda bych si toto prosím zvážila sama :D! Malá teď vidí hezky ven, pozoruje, kochá se atd. Nevím, jestli to bylo změnou kočáru, ale líbí se jí tam teď mnohem víc a už v něm zase spinká. Navíc ji tam připoutám, takže tolik nelítá. V té korbě lítala jak nudle v bandasce, a to jí dost štvalo. Zkuste taky nějakou změnu a z komentářů ostatních maminek si nic nedělejte :).
3. Poznejte svoje dítě
Naše dítě třeba neusne z řevu. Asi to má každý mímo jinak, ale Jasmína potřebuje být klidná, nefunguje na ni to, že by se vyhysterčila ke spánku. Druhá věc je ta, že to s ní nefunguje po zlým, jedině po dobrým. To má asi po mně. Se mnou to taky nikdy po zlým nešlo. Prostě všechno v klídku a v lásce. Žádný vyřvání nebo tak. Vůbec neodsuzuju, že to některé mámy dělají, určitě znají svoje dítko líp a zřejmě jim to funguje (nebo už jim došly nervy:D). U nás prostě ne. Nehledě na to, že mi ten její řev trhá srdce na malý řvoucí kousíčky. Mrčet a trochu plakat jo, ale takovej ten hysterák s náběhem, jak když startuje motorka teda nějak né. Takže když mi někdo říká „nech ji vyřvat, vono to přejde…“ tak nee no.
4. Nechce spinkat, nenuťte
Já mám občas tendence se stresovat tím, že jako nespí přes den. Totiž každá máma vám řekne „…čím líp spí přes den, tím líp spí v noci.“ Musím říct, že trocha pravdy na tom je, ale ne úplně. Jasmínka když přes den spala jen jedenkrát dvě hoďky, což je na tříměsíční prtě dost málo, tak pak prospala většinou celou noc jak mrtvolka. Jenže ono strašně záleží. Když vidím, že je slečna J. aktivní, zajímá se o všechno, chce se koukat ven, na obrázky, pást koníky, hrát si s hrazdičkou a tak, tak nutit ji do spánku nemá celkem význam. Naopak pokud si šudlí očička, mrčí, brečí, přikrývá si obličej dekou, místo pasení koníků má hlavu zabořenou v zemi atd., pak je jasný, že se jí spát chce a že je dobré se pokusit ji uspat jakýmkoliv dostupným způsobem, i když se jí to třeba v kočáru zrovna nedaří. Protože jinak bude umrčená až do večera, vytuhne při večerním kojení u prvního prsa a zachvilku se vzbudí zas, když zjistí, že by to chtělo ještě nášup. Když nechtěla v kočáru, zkoušela jsem u prsa, v nosítku, v autě… většinou klaplo to nosítko.
5. Klid? Jen do určité míry.
„Zůstaňte doma v klidu, nebrouzdejte po venku nebo po kámoškách.“ Jasný no. Jenže ten den je docela dlouhej a když máte malýho nespacího řvounka, tak se doma docela brzo zblázníte. Každá máma to má asi jinak, ale mě by z toho fakt hráblo. Naopak když jsme byly venku nebo s někým, tak měla Jasmi nové podněty, měla jsem ji v náručí já nebo někdo jiný, válela se na dece, pozorovala stromy a byl klid. Zatímco doma mě ji nosit v náručí celé hodiny upřímně moc nebaví a stromy tam teda nemáme no.
Konec dobrý všechno dobré
Tohle období přešlo tak nějak samo do období dospávání všeho. Takže o víkendu měla Jasmína křtiny a prospala to komplet, probrala se jen na polívání hlavičky a pak zase zatuhla. Když se přes den vzbudila, dost často brečela, že chce spát ještě, takže jsem znovu uspala a dobrý. Teď jsme zpátky v takové normální fázi, že zase spí jako dřív, takže cca hodinku a půl až dvě dvakrát denně, plus třeba usne na pár minut v autě nebo po kojení, ale to je spíš takový mikrospánek :).
