Na prvním trimestru je zvláští, divná a nefér věc, že je to období, kdy je ta bublinka vevnitř strašně citlivá na cokoliv, vám je divně, občas úplně blbě na zvracení, tohle vám smrdí, na tohle máte děsnou chuť, jste strašně unavená, cítíte se prostě fakt těhotně a přitom je to tak citlivé a nové, že to ještě nikomu nechcete říkat. Nebo určitě ne na potkání. Průběh mého prvního trimestru byl pokaždé hodně odlišný, ale tohle jsem teda vnímala v obou případech. Ale zase každé těhotenství bude jiné, možná to někdo má úplně bez příznaků, ale zase se prozradí tím, že přestane pít alkohol, colu, kafe nebo přestane kouřit :))).
Poprvé
Poprvé mi bylo hodně špatně, nebo spíš bych řekla – pořád mi bylo něco, celý den něco.
- Pobolíval mě podbříšek – mimochodem já jsem si celé těhotenství, vlastně až doteď myslela, že je to takhle normální, až teď podruhé, kdy to vůbec neznám, jsem přišla na to, že teda asi ne.
- Bylo mi špatně – ráno nejlépe, po snídani hůř, pak trochu lépe, před obědem už zase hůř, pak chvilku dobrý, ale po obědě zase strašná únava, pak chvilku lepší, zase horší a když jsem přišla domů, tak už jsem si šla v podstatě lehnout na gauč a spát.
- Všechno mi smrdělo, včetně Barta – jako vážně!!! Všechno, strašně.
- Nic mi nechutnalo, měla jsem problém sníst vlastně cokoliv. Měla jsem hrozný hlad a dala jsem si 3 lžičky a byla jsem plná a nemohla už ani sousto.
- Na začátku jsem byla nemocná, nachlazená.
- Bříško jsem neměla dlouho žádné, takže se to dalo tajit celkem dlouho, i na svatbě.
- Nikam se mi nechtělo jezdit – byla domluvená svatební cesta, kterou jsme museli odsunout.
- Měla jsem strach, divný pocit. Z těch bolestí, z toho nového, z toho všeho.
- Nejdříve jsem zhubla asi 2 kila z nevolností, potom jsem asi kilo přibrala, takže jsem nakonci prvního trimestru měla tak -1kg.
Podruhé
Teď podruhé to bylo hodně odlišné, ale mělo to pár společných momentů.
- Na začátku jsem byla opět nemocná, jednou opravdu hodně chřipka s horečkama. Podruhé a potřetí nachlazená. Ono je to normální, protože váš organismus se přirozeně oslabí, aby se do vás mohlo embryo zavrtat a zavrtávat, je to prý přirozená reakce těla.
- Špatně mi nebývalo. Jen vždy před snídaní na omdlení z hladu už, nebyla jsem schopná dojet pomalu ani na krev na lačno, měla jsem na to týden, nakonec jsem to jeden den zvládla a hned to zapila horkou čokoládou z automatu :D. Rána byla vždy taková, že jsem se nasnídala ještě než jsem začala dělat dobrou snídani pro nás pro všechny.
- Chutnalo mi a chutná mi všechno, v prvním trimeestru toho bylo i velké množství toho konzumovaného jídla, teď je to zase v normálu bych řekla, ale možná i tím, jak jsem do toho ještě kojila, tak to byl fakt masakr a nejhorší bylo být chvilku hlady, to mi fakt dělalo zle. Takže jediné, co jsem si musela hlídat, tak pořád udržovat bříško plné a hladinu cukru konstantní :D.
- Únava jasná, jednou za den krizovka a potom teda večer – většinou jsem usla s Jasmínkou kolem 9. Teď už chodím i třeba v 10, někdy i půl 11! 😀
- Podbříšek nebolel.
- Bříško vyhopslo strašně brzo, už v 10. týdnu jsem měla opravdu těhotenské bříško, lidi to na mě začali poznávat brzo. Vlastně tak nějak v době, kdy jsme to ještě ani nechtěli úplně oficiálně říkat, ale dost často nic jiného nezbývalo :). Celkem jsem se bála, že to břicho bude opravdu gigantické, ale vlastně od té doby moc neposkočilo, spíš to hodně rychle naběhlo a teď tak jednou za 3 týdny to udělá maly hops dopředu. Tak uvidíme, teď se blíží takové ty první bříško-vyskakovací týdny. Možná to bříško ještě gigantické bude :D.
- Do konce prvního trimestru jsem přibrala asi tak 0,5kg, takže všeho všudy nic.
Kontroly, vyšetření
Na obě těhotenství jsem přišla hodně brzo, nebo tak rychle, jak to jen jde, tedy někdy ve 4. týdnu těhotenství – o to je to pak delší :D. S Jasmínkou jsem měla na začátku hodně kontrol, odběrů, utz atd. Teď podruhé jsem se to snažila minimalizovat na ty nejnutnější a pro mě nejdůležitější. Poprvé mě to totiž akorát hodně stresovalo, nehledě na to, že srdeční akci měla Jasmi až v 8. týdnu, a to už mě strašili, že asi nic. Teď byla akce naopak už v 5. týdnu. Každé těhotenství je prostě jiné. Každý doktor má trošku jinou praxi, někteří zvou až třeba v 8. týdnu.
Kromě běžných kontrol u gynekoložky jsem absolvovala pokaždé neinvazivní prenatální test z odebrané krve. Tyhle testy zkoumají genetickou výbavu miminka, tedy jestli tam nemůže být nějaká tzv. aneuploidie. Tyhle aneuploidie způsobují třeba Downův syndrom, ale i spoustu dalších syndromů a onemocnění, rozštěpů, atd. Příjemným bonusem je, že zjistí i pohlaví miminka, pokud to samozřejmě chcete vědět. Dají se většinou podstoupit od 12+0. Já jsem byla na PrenatalSafe, protože ho děláme v práci, máme s ním skvělé zkušenosti a dá se podstoupit už od 10+0, takže vyloženě pro nedočkavce jako jsem já.
Velký prvotrimestrální screening jsem absolvovala na Veveří v CPD, kam mě moje gynekoložka odesílá. Většinou tam ženy podstupují ve 13. týdnu NT+ screening. Na ten jsem já nešla, protože jsem měla za sebou právě PrenatalSafe, takže to už bylo zbytečné, NT+ má mnohem menší vypovídací hodnotu. Takže jsem šla jen na velký ultrazvuk, kde zkontrolují velikost plodu, projasnění šíje, končetiny, všechny prstíky, srdíčko – komory, síně, přepážky, orgány, množství plodové vody atd.
