A tak aby dneska těch recenzí nebylo málo, přidávám ještě jednu na nosítko. Tu už dlouho slibuju. Předevčírem jsem nosítko prala a byla den bez něj než uschlo, a tak jsem si moc dobře uvědomila, jak nám nosítko pomáhá. Jsou dny, kdy ho nevyužiju, jsou dny, kdy v něm Jasmi spí klidně dva spánky a vydrží v něm i mimo spánek strašně spokojená. Není to standardní recenze, ale spíš odpovědi na otázky, na které se často ptáte.
Nosit nebo nenosit?
Jestli mě trošku znáte, nebo čtete chvilku déle, tak víte, že jsem zastáncem „všeho s mírou“. Co se týče nošení, spoustu lidí vám bude tvrdit spoustu věcí, a tak si na to udělejte názor sama. Jestli šátek, jestli nosítko nebo nic. Já nechci nikoho k ničemu přesvědčovat. Jen prostě u nás je nosítko záchrana už od 6 týdnů. Na druhou stranu nosit celý den, nebo na víc než 1, výjimečně 2 spánky je za mě moc. Unavuje mě to a neodpočnu si tolik.
Nosí i manžel?
Nenosí. Ve Strochenwiege párkrát nosil, protože to bylo všechno šátkové, takže se to dalo dotáhnout podle potřeb. Andalu bych na něj musela celou přenastavit, a to se mi upřímně nikdy nechce. Když je potřeba dát do nosítka, raději si vezmu Jasmi a jemu šupnu kočár, který se mi „táhne“ hůř.
Chvilku jsem si pohrávala i s myšlenkou, že bych nechala ušít ještě jedno. MoniLu. Bylo by nastavené jen pro něj. Ale když se vrátí z práce domů, tak stejně už Jasmi spát nejde a pořizovat ho na dovolenou nebo na víkendy je asi nesmysl.
Proč už nenosím ve Storchenwiege?
Storchen bylo skvělé nosítko, ale na menší děti. Nám strašně pomohlo ze začátku, kdy J. chtěla být pořád přilepenec. Všechno se dalo krásně utáhnout i na pidimimi. Ale na větší/těžší děti je už lepší nosítko s pořádným bederákem a vycpanými rameny. Se Storchnem mě začala brzo bolet záda. S Andalou nic.
Kdy nosím?
Jsou dny nebo období, které jsou náročnější a J. nechce být v kočárku, nebo jí dělá problém v něm usnout.
Na dovolené, když se chceme jít projít a kočárek nejde vzít.
Když chci uspat a nechci/nemůžu jít s kočárem.
Když nepomáhá nic jiného na zuřivce.
Proč Andala?
Váhala jsem nad MoniLu a Andalou. Jsou to obě české firmy. Obě šátková nosítka. Šátek svůj jsem měla. Klasickou TULU nebo Manducu jsem nechtěla. Na MoniLu jsem měla pozitivní reference z okolí, mohla jsem si i vyzkoušet, ale Andala mě nějak prostě táhla víc. Přihlásila jsem se dokonce do FB skupiny Nosíme děti nebo tak nějak se to jmenuje, plus recenze na vhadru.cz. Všechno jsem to pročítala. Na nic jsem nepřišla. Nic jsem nevykoukala. Ostatní značky mě tolik netáhly. Nakonec jsem koupila Andalu.
Udělala jsem dobře s Andalou?
Udělala. Andala je úžasná, jsem s ní strašně spokojená, ale možná by mi bývalo ve 4 měsících víc sedělo MoniLu – vysvětlení níže. Teď když už je Jasmi větší, tak je to jedno.
Andala má úžasný bederák, strašně měkoučký, pohodlný.
Nabízí i SLIM verzi, kterou jsem si měla vzít a bohužel jsem ji nevzala. Psali do 70 cm v pase a já mám asi tak těch 70, žádná nit nejsem, tak jsem si říkala, že nepotřebuju. Kdybych si ji vzala, neodstával by mi teď bederák.
Dá se celá strašně dobře postahovat všude možně, tudíž je komfortní jak pro mimčo – M nožičky, C zádička, zádová opěrka dlouhá podle velikosti dítěte, takže může v různých fázích svého života i koukat krásně ven.
Nekonečné množství doplňků – překřížení ramen, ouška na kapucku (samozřejmě mám:D), slintáčky, zablokování posuvu pásků…
Jakmile dítě sedí a spolupracuje, nebo někdo pomůžeš, dá se šupsnout i na záda.
Nějaké komplikace s Andalou?
Ze začátku jsem chvilku litovala. I když by Andala měla být od 4 měsíců, přišlo mi nereálné to na Jasmi nastavit, jaký byla pidižvík. Říkala jsem si, že jsem měla vzít MoniLu, že by to určitě bylo jednodušší (ale nezkoušela jsem to, jen jsem měla takový pocit).
Největší problém byl s utahováním mezi Jasmi nohama, tam bylo pořád strašně moc materiálu. Kamarádka mi to stahovala tkaničkou, ale bylo to jakési celé pokřivené. Andala se nastavuje šňůrkama. Jakmile jsem to stáhla tak, aby to bylo Mínce dobře mezi nohama a od kolena ke kolenu, tak se mi odchlípl bederák vepředu a neplnil svoji funkci a to mi přišlo divné. Zašla jsem nakonec do Matáty, tam mi to paní ještě více stáhnula, bederák je stále odchlípnutý, ale nevadí to ničemu.
V čem může být pro někoho MoniLu lepší?
MoniLu se mezi nožkama nastavuje takovým posuvným pásem. Je obecně dělané na menší děti, takže pokud máte menší dítko a chcete ho nosit od 4 měsíců, tak možná fakt MoniLu lepší – a vůbec nejlepší je si to vyzkoušet u někoho.
MoniLu navíc nabídí sharing šátků. Většinou na jedno nosítko potřebujete půl šátku, pokud chcete slintáčky a kapucky s ouškama, tak trochu víc. Každopádně tu druhou (menší) půlku nabízí na svém FB k prodeji, takže nemusíte kupovat celý drahý šátek. Případně nabízí mix šátku a kvalitní šátkoviny, takže je to o něco levnější. Ale zase pozor. V některých recenzích jsem psala, že dítě neumí tu šátkovinu „prosednout“, že to není prostě poddajné.
Místo šňůrkového systému se stahuje suchým zipem a klasickými popruhy. To je na jednu stranu mnohem rychlejší, takže pokud chcete nosit vy i manžel, tak je to jednodušší na přenastavení. Na druhou stranu se zase dočtete, že neuděláte mimču tolik „pohodlný domeček“ jak s Andalou.
No takže babo raď že :D. Jednoduše, obě nosítka jsou skvělá. Já vůbec nelituju. Doporučuji si půjčit nosítko, které se vám líbí. Jsou různá centra, která to nabízí. Půjčte si ho na 14 dnů. Na dva dny to nemá smysl. A samy uvidíte.
